Nebyl to sraz určený jen pro muzikanty, přátele a fanoušky, kterým Petr Muk prošel životem. Na pódiu, v zákulisí a mezi diváky nebyli všichni, kteří tam mohli být, ale jeho jméno a písně tam s úctou zazněly mnohokrát. „Šéf“ si počasí Oknem v nebi pohlídal a po propršené páteční noci a stejně deštivém posunu do neděle se sobota vydařila, nejen tím, že bylo krásně. V přírodním areálu pod kouřimskou Skálou se sešlo velmi střízlivým odhadem dva tisíce lidí, z nichž zcela podstatná část nezmizela s dětmi po odpoledním programu, ale (doplněna nově příchozími) s potěšením vyslechla Petrovu muziku i muziku pro Petra.
Na špičkové scéně (pódium, zvuk, světla či projekci zdarma dodala Action Promotion, Mukův nejčastější partner na turné) byly k vidění PM klipy, dokumentární dotáčky a hlavně živá vystoupení. Po kapelách a muzikantech s mukovským personálním a kamarádským prvkem (místní teen punkeři Problemz s Botami, Všichni Svatí s Tomášem Waschingerem a Honzou Dvořákem, Covertrio s Richardem Dušákem, Jakub Smolík, Peter Nagy) byl hlavním jménem večera p. m. band s hosty. V základní „březnové“ sestavě, tedy i s Míšou Klímkovou a Honzou D., s mile nečekanými překvapeními (Jany Fériová a Badurová, Zbyšek Kordač) a ohlášenými velkými jmény (Bohouš Josef s Lékem světu, Petr Kolář s Tančíš sama). Především ale s doplněným repertoárem, pokrývajícím Petrovu oceánskou (také Naděje a Noc je jako…), shalomskou (Až jednou, Odraz zlomeného zvuku) a sólovou dráhu. Celkem 17 písniček v nových kytarových aranžích, po mohutném secvičování výborně zahraných (Luděk Fiala, Vladimír Srb, Tomáš Waschinger a druhý kytarista Víťa Bareš) a zazpívaných (+ dámské vokály jak v nejlepších shalomských chvílích).
Depechovský pozdrav (Enjoy The Silence), Bonsoir se zpívajícím publikem a ze záznamu koncertní Petr se Sluncem a přáním hezkého večera, to byl působivý závěr hlavní vzpomínkové části. Následující českobudějovický Jerusalem, Petrovi rodáci a debutoví alboví chráněnci, dali v příjemném setu také jeho oblíbené Rebel Yell od Billyho Idola. Večer dlouho po půlnoci zakončil B.Lues band s Míšou K. a hostem Davidem Kollerem, s částí kapely obětavě dorazivším z jiného koncertování. Začalo pršet, ale to už nikomu nevadilo, byly to společné Slzy dvou, kterých nikdo nelitoval.
Velké poděkování patří Tomáši Waschingerovi a celému městu Kouřim, Richardu Dušákovi a agentuře RichART, Luďkovi Fialovi a spoustě muzikantů, kteří přijeli jen za „cesťák“, Action Promotion a sponzorům, ale hlavně všem lidem, kteří v sobotu přišli. V první řadě neočekávaně početným divákům, ale také mnohým v zákulisí, kteří měli Petra rádi, od sestry Boromejky po afgánského kamaráda z Kabulu.
Petr Muk forever!
